Tak napadl první sníh, venku svítilo sluníčko a bylo něco málo nad nulou a tak mě to vytáhlo s fotákem ven. Miluju zimu když je krásně, bílo, sníh křupe pod nohama:-))
Tak jsem se dala do pečení, pomalu a jistě. A měla jsem velice šikovnou pomocnici, neteřinku Lucinku. Moc ji děkuju za pomoc.:-)) takže jeden druh upečen:-)) A další nevím kdy.
Tak jsme se vydali s Lucinkou a Domískem na večer duchů. Byla to pěkná procházka po městě kde na nás číhali různí strašidla. Někteří byli šerední a děti jim moc nevěřili a některejch se vůbec nebáli:-))